Get Adobe Flash player

Láska a vztahy

 

UVĚDOMTE SI, ŽE KLÍČEM KE VŠEMU JE LÁSKA

Ve všem, co děláte nebo po čem toužíte, je klíčem láska. Vaše srdce je branou, kterou do vás proudí Boží energie. Proto je nechávejte otevřené a dovolte si cítit. Pokud tak učiníte, je to, jako by vozidlo najednou mělo mnohem větší nádrž na palivo. Vnímavé srdce prožívá život na bohatší a hlubší úrovni a všímá si i těch nejmenších detailů v každé situaci.
Požádejte nás, abychom vám pomohli se dnes ještě více ote­vřít. Stojíte na prahu nového vykročení, a tak si tento dar do něj vez­měte s sebou.
Ze všech předsevzetí, která jste si dali, je největším z nich předsevzetí milovat častěji a intenzivněji a cítit a prožívat lásku ve všech formách.

AFIRMAČNÍ MODLITBA PRO TENTO DEN:
BOŽE A ANDĚLÉ, PROSÍM VÁS, ABYSTE MI POMOHLI JEŠTĚ VÍCE OTEVŘÍT MÉ SRDCE. POMOZTE MI, AŤ SI UVĚDOMUJI SVOU DUŠI, MYSL I TĚLO. POMOZTE MI ODPOUTAT SE OD BOLESTI, HNĚVU NEBO RAN MINULOSTI, A VSTOUPIT NA NOVOU CESTU S ČISTÝM A OTEVŘENÝM SRDCEM. POMÁHEJTE MI MILOVAT BEZE STRACHU, S VDĚČNOSTÍ A PŘIJETÍM. POMOZTE MI MILOVAT JAKO MILUJETE VY NÁS. DĚKUJI VÁM...






MILOVÁNÍ - BOŽSKÁ CESTA SEXUÁLNÍ LÁSKY

Učím muže a ženu, jak být pravdiví v lásce a jak být čestní ve vztazích.

Pomáhám jim objevovat božskou lásku, která překonává všechny sexuální fantazie.
Klíčem k tajemství božské lásky je vidět lásku takovou, jaká je, a ne takovou, jakou si ji vysníte, nebo vymyslíte.
Příčinou většiny neštěstí na zemi je, že muž a žena zapomněli jak se fyzicky milovat. To je ta největší tragédie. A toto zapomnění trvá už mnoho tisíc let, a pomalu se zhoršuje, takže dnes je to tragédie celého lidstva. Není možné ji vyřešit v masovém měřítku. Na to je problém příliš osobní a příliš hluboký. Musíme to udělat každý sám – a každá sama – jiná cesta není.

Základní neštěstí ženy – její věčná nespokojenost – pramení z toho, že muž přestal být schopen se jí opravdově přiblížit, dotknout se jí na fyzické úrovni. Její přemíra emocí, deprese, plačtivá frustrace, dokonce i premenstruační tenze – a okolnosti vedoucí k hysterektomii a dalším nemocem dělohy pramení v sexuálním selhání muže, v tom, že on není schopen při milování uvolnit její nejkrásnější, nejhlubší ženské energie. Tyto neobyčejně krásné božské energie jsou velmi intenzivní a vyjímečné. Pokud v ženě zůstávají nedotčeny a nevyužity, jak je tomu ve většině případů, degenerují v duševní a emoční poruchy a časem vykrystalizují do fyzických potíží. Lůno je matkou všech věcí.
Základní neštěstí muže – jeho věčný neklid – existuje, protože zapomněl, jak se milovat, a tím ztratil a opustil svoji božskou autoritu a sexuální vládu nad sebou samým. Jeho emoční a duševní úpadek se projevuje jako posedlost sexem. Všichni muži bez vyjímky jsou posedlí sexem. To znamená nutkavé sexuální fantazie, chronická masturbace (i když žijí s partnerkou), sexuální potlačování vedoucí k hněvu a násilí, všeobecné symptomy honby za bohatstvím a hledání zapomnění v práci. Zaneprázdněnost a shromažďování majetku jsou kompenzací – kompenzují neschopnost být dobrým milencem a ( u obou pohlaví) jsou to zástěrky neschopnosti milovat nebo strachu z lásky.
Kvůli zanedbávání lásky a zanedbávání ženy muž trpí předčasnou ejakulací, vinou, úzkostí, sebepochybností, impotencí, odumíráním sexuální touhy, maskovaným jako nezájem. Potlačený strach ze selhání se projevuje sexuální zdrženlivostí, nebo sexuálním siláctvím a nedostatkem skutečné moudrosti. S tím vším musí žít žena a prohlubuje se tak její hluboká nespokojenost a prohlubuje se i základní neklid muže.
Bez ohledu na to, jak moc žena miluje svého muže, jak moc mu chce dát svou lásku, nemůže se pro něj vzdát svých božských energií, pokud on není sám sebou, celistvý, pokud nežije v souladu s láskou. A protože jen málo mužů je samo sebou, propast nespokojenosti mezi mužem a ženou se zvětšuje.
Aby se muž stal úplným, musí do svého těla vstřebat božské ženské energie, které může žena v sobě uvolnit jen skrze opravdu dobré fyzické milování. Ale k tomu muž musí být skutečně mužem. Musí být schopen ženu skutečně milovat, to znamená milovat ji nesobecky během fyzického milování. Musí být schopen přijmout a vyjádřit dostatek lásky svým tělem, aby se mohl dotknout té nejvyšší části ženy, musí milovat natolik, aby uvolnil božské energie z jejího nejhlubšího středu. Být schopen milovat tímto způsobem je jediná autorita, kterou muž nad ženou může mít – a tu ztratil.
Tato schopnost vyžaduje čistou lásku. Nezávisí na technice. Muž může rozvinout svoji sexuální techniku, ale ta nestačí k božskému milování. Vzrušující pocity jsou jistě velmi uspokojující a dávají mu určitou autoritu, ale nejsou tou láskou, po které žena touží. Může ji to uspokojit, tak jako dobré jídlo. Ale brzy bude znovu hladová a za nějaký čas zanevře na svůj apetit, nebo na sebe sama, protože bude vědět, že není milována.
Muž zklamal ve službě lásce, zklamal fyzicky ve službě ženě, která je zosobněním lásky. Trestem pro muže je její tyranizující emocionalita. Jednoho dne ho omráčí, šokuje, zničí jako živoucí démon emocí, jako ďábel v lidské podobě.
Tato ďáblice se objevuje, když je muž připoutaný, když není schopen odejít pryč. Muž, který ještě nezažil nenávist této ďáblice, ještě nezažil lásku. Žena, která ještě nepocítila tuto svoji démonickou část, se ještě nespojila s láskou v sobě.
Pro muže tento démon emocí v ženě představuje peklo na zemi. Je to ta část ženy, které nerozumí a neumí ji zvládat. Pak ožívá démon jeho vlastní neschopnosti milovat, aby ho ničil a mučil, aby se mu vysmíval. Z toho má muž hrůzu. Snaží se z toho vylhat, vykřičet, ale nakonec, jak ve vztahu zestárne a vzdá to, aby měl klid, ta ďáblice ho přemůže a přiměje ho vzdát se posledních území své autority a mužskosti. Potom společně zestárnou v pocitu bezpečí a jistoty, ale jsou bez života, jak se o sebe navzájem opírají v hrozném světě kompromisu.
Zatímco svět běží dál svým tempem, ta ďáblice nedá muži zapomenout na jeho selhání, na to, že ji nedokáže dobře milovat. Žena musí být milována. Budoucnost lidstva závisí na tom, aby byla žena milována, protože pouze když je žena skutečně milována, pak může muž být skutečně sám sebou a získat ztracenou autoritu. Jedině tehdy zavládne na zemi klid a mír. Ale ženu, jaká je teď, nemůže muž, jaký je teď, milovat dlouho. Spolu jsou uvězněni v bludném kruhu a pokud zůstanou ponecháni svým vlastním představám o lásce, není pro ně cesty ven.

Žena se naučila, jak se milovat, skrze muže, který neví, jak se milovat. To je důvod, proč milování nestojí za nic. Od počátku věků byla žena manipulována a učena, že nejvyšším vyjádřením její lásky je sexuálně uspokojit muže. Opak je pravdou. Nejvyšším vyjádřením lásky je, když muž poskytuje ženě sexuální rozkoš. A toho je muž schopen, jen když dokáže zapomenout na svou posedlost orgasmem a dokáže být dostatečně nesobecký a přítomný v lásce, aby pomohl ženě shromáždit její božské energie a aby je od ní mohl přijmout. Ony jsou pro muže tím nejvyšším vyjádřením lásky.
Muž ženu po dlouhé věky učil, aby ho uspokojila a byla mu po vůli. Tím ji naučil, aby po něm toužila, aby promítala svoji touhu na něj, aby se snažila být pro něj atraktivní. Přivedl ji k závislosti na emočním a fyzickém hladovění po jeho sexuální pozornosti. Dokázal to tím, že zanedbával lásku k ní.
Žena nedostávala potvrzení lásky – své skutečné podstaty – protože nebylo muže, který by ji opravdu dobře miloval. Spokojila se proto s pouhým pohlavním vzrušováním, o kterém jí muž tvrdil, že je to láska. Muž ji naučil, že fyzické milování nemá jiný účel, než dělání dětí nebo sobecké potěšení.
Muž skrze své sobectví naučil ženu být sobeckou. Naučil ji, aby ho vzrušovala, když láska nebyla přítomná. Naučil ji sexuálně se předvádět svým oblečením, líčením, pózováním pro jejich společnou zábavu. Povzbuzoval ji, aby se nechala od něj vzrušovat ( a aby on sám se mohl vzrušovat) až k orgasmu skrze manuální dráždění klitorisu, místo aby miloval krásu celého jejího těla.
Droga sexu bez lásky umrtvila ženu, a tak jako všechny závislosti v sobě nese strach – strach ze ztráty muže, ze ztráty jeho pozornosti, strach z jiných žen ve formě žárlivosti a ženské konkurence. Pokud ho neuspokojí ona, udělá to brzy jiná žena. S tím se pojí myšlenka, kterou do ní zaseli její sexuální partneři: když nevyhoví, bude opuštěna.
Jako reakci na tuto mužskou hanebnost objevila žena moc svého pohlaví – kundí moc – svoji moc provokovat, vzrušovat, škádlit a manipulovat muže aniž by mu z toho něco káplo, tím že mu odepře to, po čem touží. Ale kouzlo kundí moci brzy přestane působit, poté co mu dovolí vstoupit do jejího těla, protože ta moc je z velké části imaginární. Brzy jí bude unaven a uteče za jinou.
Nevědomá závislost ženy na proměnách mužova sexuálního zájmu určuje její volbu partnera. Buď si vybírá vzrušujícího muže, o kterém si myslí, že ho bude mít pod kontrolou, nebo příjemného a bezpečného partnera, kterého může nenápadně ovládat. Oba typy vztahu obvykle končí – buďto katastrofou, nebo nudou a nezájmem.
Mužská sexualita vstupuje do ženy během pohlavního styku, a protože je hmotná, zůstává v ní. Důsledkem je neustálý lehký stín deprese, kterou žena nemůže vysvětlit a pokládá ji za normální. Zamlžuje její vnímavost, zanechává ji ve vleku emocí a s pocitem, že není sama sebou. Tato mužská sexualita je aktivním, sobeckým pudem, který ze světa učinil místo plné násilí, místo bez lásky. Tento destruktivní stín muže, který zůstává v ženě, ovlivňuje její volbu partnera. Tak, že si zřídka kdy vybere „toho pravého“.
Stín muže v ní je pochybnost. A je to ten stín, kdo si volí. Když chce mít žena právo volby, musí si zvolit a pak žít s tímto stínem, s touto pochybností o muži a o sobě.
Žena, je-li ve své přirozenosti, není závislá na muži. Ona ho miluje. V lásce není přítomná závislost ani strach ze ztráty. Žena je ze své podstaty pasivním, přitahujícím principem. Je neodolatelným živoucím magnetem. Přitahuje k sobě skrze svoji přirozenost takového muže, který je schopen milovat ji pravdivě a božsky. Není to otázka volby.
K tomu, aby se žena mohla vrátit do stavu své zářící přirozenosti, stavu čisté lásky, bude potřebovat dost času. Ale protože si už dost vytrpěla díky mužské sexualitě, pomalu se učí, jak nedělat kompromisy, když nedostává dostatek lásky. A to k ní nakonec přivede muže, který dokáže odstranit stín ze své lásky.
To, co ženu odvádí od její pravé přirozenosti, je pouze mužův nedostatek lásky. Aby unikla jeho sexualitě, oddává se svému snu o lásce. Její děti jsou pro ni náhražkou jeho lásky. Na rozdíl od muže, skutečná žena může existovat bez pohlavního styku a bez masturbace. Čeká na lásku, ne na sex. Žena je nadržená, jen když se identifikuje s mužskou sexualitou, kterou on v ní povzbuzuje. Nymfomanie je mužský vynález a projekce jeho fantazií, stejně jako sex-shopy, pornografie a prostituce. Všechny jsou důsledkem mužské sexuality a nedostatku lásky všech zúčastněných.
Žena byla podvedena, stala se obětí mužovy propagandy. Když je dnes moderní žena pyšná na svůj pokrok v překonání mužské nadvlády ve světě, neuvědomuje si, že je pořád svázaná jeho orgasmickou sexualitou a klitorální náhražkou lásky. Její protesty se ve skutečnosti týkají lásky, ne rovnoprávnosti – ale to není slyšet v hlučné mužské aréně.
Tohle je mužský svět a je postaven na síle sexuální agrese. Mužská nadvláda začala v sexu a v sexu dál trvá v nezmenšené míře. To žena nezmění pochodováním s transparenty, nebo vyhýbáním se sexu. Po staletí už zkouší všechno, co může. Nic z toho nefungovalo a nebude fungovat. Řešením je, že se ujme vedení v lásce. To neznamená ovládat muže. Znamená to hluboko uvnitř vědět co je správné a pravdivé a držet se toho, i když to bude třeba znamenat, že ji muž opustí. Žena je láska. Všechno, co musí udělat, je uvědomit si to a odhodit své sebepochybnosti a strach.

úryvek z knihy Barryho Longa





Žijte si hlavně svůj život

Mnoho lidí životem prochází se skloněnou hlavou a nebo se řídí potřebami a zájmy druhých. Patříte mezi ně? Pak byste se možná měli nad svým jednáním zamyslet a něco změnit. Měli byste zvednout hlavu, podívat se životu do tváře a začít si konečně užívat.

Pokaždé, když začnete s někým chodit, chcete trávit veškerý čas jen s ním a postupně zjišťujete, že najednou už netrávíte tolik času s vlastními přáteli, rodinou, nebo dokonce ani v práci? Zastavte! Přestaňte se neustále přizpůsobovat partnerovi, ale snažte se svůj nový vztah integrovat do stávajícího života. Rozšiřte si svůj vlastní svět, místo abyste se stala součástí světa svého partnera. Vezměte svou novou lásku ven se svými přáteli, ukažte jí, že do divadla, kam chodíte pravidelně každý týden, vás může doprovodit…

Přestaňte se každou volnou chvilku věnovat svým dětem a poskytněte trochu volnosti nejen jim, ale i sobě. Být dobrým rodičem neznamená být se svým dítětem 24 hodin denně po celý rok, ale být s ním, když to potřebuje a také naučit ho, že život je zábava. Když budete šťastní, budou šťastnější i vaše děti.

Nepracujte tolik. Nová práce, povýšení či častější přesčasy sice znamenají více peněz, ale také méně volného času. Skutečně tohle chcete? Skutečně toužíte po celý život pracovat pro velkou společnost, domů chodit za tmy a splnění svých dětských snů neustále odkládat na neurčito?

Už jste rozhodnutí změnit svůj život, ale nevíte jak? Pro začátek postačí, když se budete řídit následujícími radami:

1. Zapomeňte na stereotypy a názory druhých

Nestarejte se o to, co si myslí ostatní. Nedovolte, aby vám názory či očekávání jiných lidí byly překážkou na cestě k novým příležitostem. Dejte sbohem stereotypům. Jste žena a chcete hrát fotbal? Směle do toho! Nesnášíte vaření? Zeptejte se partnera, zda by nebavilo vařit jeho, možná budete překvapená.

Nechcete se vdávat a žít s partnerem je pro vás problém? Buďte single a ukažte ostatním, že single rozhodně neznamená být osamělý a usilovně někoho hledat, ale že to znamená být svobodomyslný a především šťastný a spokojený se svým životem.

2. Buďte nezávislí

Přestaňte pořád čekat, až si kamarádka udělá čas a půjde s vámi do posilovny nebo až partner svolí a konečně s vámi půjde do kina na tu novou českou komedii. Přestaňte neustále čekat, až vám druzí vyhoví, nebo až je k něčemu přesvědčíte. Jednejte a je-li to nutné, vyrazte tam, kam toužíte jít, sami. Uvidíte, že to nakonec třeba bude i zábava.

Na rozdíl od stavu závislosti, kdy očekáváte, že nám někdo něco dluží, ve stavu nezávislosti podnikáte aktivní kroky pro uspokojení svých potřeb. Vy sami děláte něco pro své štěstí a uspokojení!

3. Chopte se každé příležitosti

Až bude někdo hledat dobrovolníka, zvedněte ruku. Až začne hrát hudba, tančete. Když je třeba vyluxovat, vyluxujte. Chopte se zkrátka každé příležitosti, kterou vám život nabídne. Přestaňte neustále něco odkládat a naučte se konečně na nabídky, které k vám přicházejí, odpovídat slovem ano.

Zvykněte si žít naplno, a to každou chvíli a při všem, co děláte. Ať už jste kdekoliv, buďte tam úplně. Začněte konečně žít v realitě, místo toho, abyste si něco jen neustále vysnívali.

Závěr

Začnete-li realizovat své touhy a cíle, uvidíte, že budete šťastnější. Stanete se aktivní součástí světa, který si budete sami vytvářet. Vymaníte se z bezmocné závislosti na druhých a vstoupíte do světa osobní nezávislosti. Do světa, který bude lepší než ten, jaký jste znali doposud.

Dejte si však pozor, abyste to s vlastní nezávislostí nepřehnali a neocitli se najednou ve svém světě, do kterého nikdo jiný nebude mít přístup. Žít svůj život neznamená neohlížet se na potřeby jiných, ale znamená to, ohlížet se na potřeby jiných i na potřeby své.